Základní úlohy v Mongeově promítání
V konstruktivní geometrii hrají důležitou roli tzv. základní úlohy. Tyto úlohy představují jakési elementární kroky při řešení úloh složitějších, a proto je nutné je bezpečně ovládat.
Geometrické úlohy se obvykle dělí na úlohy polohové a metrické. Polohové úlohy jsou úlohy o vzájemné poloze geometrických útvarů a není při nich třeba „měřit“, tj. zjišťovat „velikosti“ geometrických útvarů.
Základními „polohových problémy“ jsou konstrukce přímky, která leží v dané rovině, resp. konstrukce bodu, který leží v dané rovině. Těmito dvěma problémy se budeme zabývat nejdříve, mezi základní úlohy se však většinou nepočítají.
Základními polohovými úlohami konstruktivní geometrie jsou:
1. Daným bodem sestrojit rovnoběžku k dané přímce
2. Daným bodem sestrojit rovnoběžnou rovinu k dané rovině
3. Sestrojení průsečnice dvou rovin
4. Sestrojení průsečíku dané přímky s danou rovinou.
Základními metrickými úlohami jsou:
1. Daným bodem vést kolmici k dané rovině
2. Daným bodem vést rovinu kolmou k dané rovině
3. Určení („skutečné“) velikosti úsečky dané jejími průměty
4. Konstrukce průmětů planimetrického útvaru, který leží v dané rovině
Na první pohled by se mohlo zdát, že úlohy na kolmost nejsou metrické, neboť zde explicitně „není třeba měřit“. Měření je však implicitně skryto v samotné definici kolmosti. Pravý úhel totiž definujeme jako úhel, který je shodný se svým úhlem vedlejším. A ke zjišťování shodnosti úhlů je třeba přenášet jeden na druhý, tj. porovnávat jejich velikost, tedy měřit.
Určení velikosti úsečky z jejích průmětů (základní metrická úloha 3) se provádí sklápěním promítací roviny, planimetrické úlohy v obecné rovině (základní metrická úloha 4) pak otáčením obecné roviny. Tyto metrické úlohy se proto v konstruktivní geoometrii někdy nazývají
3. Sklápění promítací roviny, resp.
4. Otáčení obecné roviny.
Podrobnější informace a řešené příklady naleznete
zde